stylishwhiterabbit: YOU DON'T ALWAYS NEED A PLAN, JUST GO.

Budík jsme měli na pátou, vstali až o půl šesté. Abychom dojeli do nedalekého městečka a tam si počkali další půl hodiny na čerstvé pečivo k snídani, které pak čerstvé ani za mák, co na něm byl, nebylo. Vydali jsme se na slatiniště, na Borovou Ladu, odkud jsme změnili směr cesty a ze Šumavy se vydali až na Lipno, kde jsme lezli do korun stromů a trávili odpoledne v maličkém přístavu. Naprosto neplánovaně, začalo to jen krátkým "pojeďme", a dojeli jsme až tam. Abychom se pak vrátili zpátky a pokračovali v původním plánu, vydali se na Tříjezerní slať. Kam jsme ani nedošli, protože pršelo tak tolik, že jsme promokli až na kost (králík už jistě ví, co znamená "it rains dogs and cats"). A ve chvíli, kdy jsme dorazili zpět na začátek cesty, zasvítilo sluníčko. V tu chvíli to bylo k naštvání, ale nejsou náhodou tahle nečekaná dobrodružství nedobrodružství, neplánované plány a propršené výlety, které si říkají o to, abychom se na ta místa opět vrátili, na tom všem nejlepší? Králík, sedíc zachumlaný v dece, hlavu plnou maturování, už ví že ano. A nemůže se takového dalšího dobrodružství nedobrodružství dočkat znovu.

P.S.: Tříjezerní slať nás ještě čeká.. až budeme lépe vybaveni. A připraveni.

P.P.S.: Puntíkové ladění bylo sladěno neplánovaně. Ách, jak já mám ráda puntíky!

P.P.P.S.: Na Borovou Ladu jedině brzy z rána. S horkým čajem v termosce, cestovatelským batůžkem, ve dvou, poslouchat kachny a ostatní okřídlence, užívat klidu a ticha. Králík ví, o čem mluví!

We wanted to wake up earlier that morning, but instead of getting up at five, we got out at five thirty.. We travelled to small town, thinking about crispy bread for a breakfast, but we had to wait half an hour for the opening time - and after all, the bread wasn't crispy at all, so.. Anyway, our plan was to see wetlands in the mountains, and after first fen, we changed our plans and drove to the artificial lake (which was actually more than far, faaar away from there) - it started with brief "come on" and ended somewhere in the treetops (I'll write you about soon, I promise!) and afternoon in a little port. To follow our earlier plans, we travelled back to the wetlands, where - what a shame! - started to rain heavily (now rabbit understands what "it rains dogs and cats" means!) First, I felt very dissapointed and angry at the same time, standing in the middle of our way, wet to the skin. However, thinking about it after some time, sitting at home, wrapped up in fluffy blanket and drinking hot tea, I've found out that this is the right thing I like about the trips - that despite the fact you plan everything to the last tiny thing, you'll never be prepared enough and you'll gonna change the way ten million times. That there are adventures which start behind your comfort zone, unscheduled, unexpected, reckless and unforgettable.

P.S.: Look at these tiny cute dots! Oh, how I adore dots!