A LOT CAN HAPPEN IN A YEAR. ♡

2016. Věřím, že byl uplynulý rok jedním velkým krokem vpřed. Sama na sobě pozoruji, že jsem jiná, než jaká jsem byla. Změnily mne zpočátku nejisté kroky z mé komfortní zóny, bezhlavá rozhodnutí i dobře promyšlené plány, úspěchy i selhání. Říkám ano novým příležitostem a zkušenostem. Mnohé mi pomohlo být sebevědomější než kdy dřív. Možná ještě nejsem ani zdaleka tak daleko, abych byla spokojená se svým tělem, ale být sebevědomá v tom kým jsem se stala, to ano. Velkým krokem pro mne bylo to, že jsem neposeděla na jednom místě. Neustále jsem objevovala a poznávala, cestovala a nesetrvávala na jednom místě. ♡ A tak je tu list malých velkých věcí, které se v roce 2016 udály.


Říkám ano. Možná někdy narazíte, ale jak se říká, "i pád na hubu je posun vpřed" - mnohdy jsem se napálila, převažují však ty zkušenosti, které mne obohatily. Když každý den řeknete něčemu ano a vystoupíte ze své komfortní zóny (ta má kdysi mívala nedobytné zdi), budete docela jiným člověkem.
Objevuji. Poznávala jsem nové lidi, i když jsem leckdy stydlivka a odhodlávám se příliš dlouho, nemohu litovat žádného setkání. Myslím, že v minulém roce jsem měla ohromné štěstí na dobré lidi - ať už v osobním, nebo pracovním životě. Inspirativní lidé, nová přátelství a schůzky, které mne svým způsobem posunuly vpřed. Objevovala jsem kavárny. Můj list kaváren, co mám už od prváku na střední, je už celý proškrtaný, nebo na něm přibyla nová místa. Objevovala jsem krásy přírody, nová města a místa. A věřím, že objevování se právě tento rok stalo králíkovým opravdovým heslem - mnohá objevování jste mohli sdílet se mnou.
34 rostlin. Má sbírka se rozrostla, a i když můj kluk stále nechápe, proč k životu potřebuji rostliny, já se na něj vždy jen s dalším malým zeleným přírustkem v náručí usměju a povídám, že jsou na světě věci, které muž nemá šanci pochopit. 
Maturita. Poslední roky na střední jsem už vážně jen přežívala. Necítila jsem se v kolektivu, na gymplu jsme uměli všechno a nic. A pak přišla maturita, která byla svým způsobem takovým vysvobozením. Neříkám že nebyla náročná, ale z druhé strany mě bavila. Učila jsem se angličtinu a španělštinu, které mě bavily a zkouška jako taková byla sice jeden velký stres, ale to volno a cestování poté jako odměna, k nezaplacení. ♡
Nová škola a vzdělání. Krokem zpět bylo třeba to, že jsem se nedostala na vysněnou školu. Místo toho jsem zvolila obor, který mě demotivoval v jakémkoliv vysokoškolském snažení. Věřím ale, že to je můj velký úkol pro nadcházející rok. Studovat to, co mě bude naplňovat. Už vím co chci a hodlám si za tím jít. Kdybych si sestavovala list předsevzetí, drží se tohle v první pětici těch, kterých chci dosáhnout. Teď si udělám takový malý gap year a budu cestovat, ať poznám kus světa před tím, než se dostanu někam, kde to za studium bude stát. 
Jazyky. Na mé nové škole jsou dobré dvě věci - to, že odtamtud můžete studovat na jiných fakultách Karlovky a to, že tam rodilý mluvčí vyučuje španělštinu. Maturita ze španělštiny a pak hodiny s rodilým mluvčím, letos jsem se hodně naučila. A mým předsevzetím do nového roku je zapsat se na francouzštinu někde tady, v Praze, protože jsem ji minulý rok nepěkně zanedbávala.
Amsterdam na vlastní pěst. S Térou jsme se rozhodly, že se vydáme do Amsterdamu. Samy, bez znalosti jazyka, bez větších plánů. Věděly jsme jen, že za a) chceme navštívit botanickou, za b) chceme si v Amsterdamu půjčit kolo a za c) chceme samy sobě dokázat, že se neztratíme (myšleno doslova i v přeneseném slova smyslu). Amsterdam byl jedním z nejkrásnějších míst, co jsem kdy viděla, a i když mě stál dost nervů (jeden incident s policistou, kdy jsem s kolem jela na červenou - bože, já co dodržuju předpisy a jsem poslušná jak králíček kdykoli, když sedím za volantem nebo na kole - a návrat s prázdnou kreditkou - long story short, stav mého účtu není stavěný na nizozemské poměry, byla to skvělá zkušenost. A áno, mám už pořízené další letenky. 
Amsterdam, Francie, Budapešť a Berlín. A když o Amsterdamu, nemůžu nezmínit místa, která jsem za druhý půlrok stačila navštívit. S odmaturováním se naskytla i spousta možností objevovat místa doposud neznámá. A tak jsme se ze dne na den rozhodli, že se vydáme do Berlína, a díky blogu jsme poznali i Budapešť. V létě jsme s rodinou a přáteli projeli Provence, která byla nádherná. A zas mě přiměla k tomu, abych se víc učila francouzsky.


Knihy. Díky goodreads jsem si stanovila, že přečtu pětadvacet knížek. A to jsem splnila. Sice jsem všechno čtivo doháněla až po maturitě, ale stačila jsem knížky přečíst a objevila spoustu zajímavých knih a charakterů v nich. Na příští rok si jich určím rovných třicet! Každé úterý a středu, po přednáškách na Hollaru, jsem chodím do antikvariátu. Jednou mi ho ukázala Agnes a od té doby tam chodím číhat na čtivo a není divu, že se mi za tenhle rok nashromáždilo mnohem více knih, než doposud! 
Aplikace. Nejen goodreads mě poslední rok těší, ale i spotify, které s Lukášem už rok posloucháme rodinně a bez reklam. Skvělá investice na cesty. Ani letos mě nepřestal bavit instagram a dá se říct, že mě už částečně i živí. Pořizování fotek na instagram mě nepřestane bavit asi nikdy. Zamilovala jsem si pinterest, který je ohromným zdrojem inspirace. Na internetu jsme propadli sledování Pustiny.
Levisky. Staly se mým poznávacím znamením a životním stylem. Levisky, pruhované triko, tenisky a sluneční brýle. Léto jsem strávila takto. 
Zatopené lomy. Ne že bychom lomy neobjevovali už rok minulý a jemu předcházející, letos jsme ale objevování lomů úplně propadli. Nejen že vás jejich objevení stojí nervy při vyhledávání na google maps, bloudění se zapíchnutým prstem v mapě a špatné svědomí, že mnohdy lezete přes závory, ale jejich objevení za to stojí. Každý lom je jiný a já si díky našim výletům uvědomuji, jak tu máme krásně.
První zimní boty. Mezi mými teniskami a střevíčky přibyly první zimní boty od dob, co jsem svůj věk napočítala na prstech dvou rukou. Pevně věřím, že dospívám. Určitým způsobem, dospívám. A věřím, že zimní boty jsou toho příkladem.
Přírodní kosmetika. Neříkám, že se mi už zcela podařilo zanechat všech produktů, které nejsou čistě přírodní a netestovány na zvířatech - například produkty na vlasy a parfémy, u kterých jsem ještě stále nedospěla do stadia, že bych mohla měnit - víc ale koukám kolem sebe a vnímám, co si pořizuji. Díky tomu jsem objevila pár lokálních i nelokálních značek, o kterých jsem vám napsala. White rabbits friendly.


Splněné sny. Obýváme s Lukášem byt, který jsem si vysnila tady a tady. A snila jsem o něm tak dlouho, až se stal hmatatelným (děkuju). Cestovala jsem. Zkrátila si vlasy. Plnila si blogovací sny. A blog má dva roky. Odmaturovala za samé jedničky. Získala přátele. Osamostatnila se. Radovala se z maličkostí. 
Nová přátelství. Nevím, co by teď bylo, kdybych se neodhodlala seznámit s Adri. Přinejmenším bych neznala ani Danu a jejich Marka a Ríšu, nevtipkovaly bychom na to, že jsou naši přítelové dobrý ročník narození "červenec čtyřiadevadesát", nestrávili snového Silvestra u nás, neviděla bych Brno a můj život by byl o kamarádky chudší. Tak. ♡
Dva a půl roku. S Lukášem jsme spolu dva a půl roku. Jsme pár, nejlepší přátelé, spolupracující a tým. Zažili jsme letos svou první vztahovou krizi, když odjel do Ameriky a nechal mě tady. Abychom se přesvědčili, že už nikdy nikam bez sebe neodjedeme. 
20. Ne že bych se cítila dospělá a moudrá, při pomyšlení, co všechno jsem do dvaceti nestihla (vdát se, mít čtyřnohého chlupáče, procestovat svět, objevit lék na rakovinu a složit symfonii), pociťuji lehkou depresi, nicméně... Je to oficiální, je mi dvacet.
Rodiče. Až když opustíte rodné hnízdo, uvědomíte si, co všechno pro vás rodiče udělali. A možná ani v tu chvíli si to nedokážete uvědomit na plno. Já už vím, že by si zasloužili i víc než ostrov v Karibiku a že za to, kde jsem, vděčím právě jim. Nebýt toho, že mě dva roky máma pouštěla do Prahy (a to mnohdy i místo školy), vozila mě a podporovala, nejspíš byste nečetli králíkovy řádky.
Blog. Věřím, že se ubírá tím správným směrem. Že v minulém roce hodně dospěl, inspiroval, byl tvůrčí a můj. Investovala jsem do něj nespočet hodin a volných večerů, které jsem mohla trávit s přáteli, nejeden víkend strávený focením. A stále věřím, že to všechno je pro něco dobré. Stal se mou vizitkou a těším se ze své odvedené práce. I díky němu můžu pracovat z domova.
Vysněný byt. Lukáš bydlel na Vinohradech, kde jsem s ním trávila víkendy. Společně jsme chtěli bydlet na Letné nebo v Holešovicích, když jsme ale ani po třech měsících nenašli nic dle našich představ, podívali jsme se i do dalších lokalit. A první byt, který se objevil, je tím naším bytem. I s parketami, bílými zdmi, velkými dvojitými okny a řádkou květin na parapetu. Přesně tak, jak jsem snila. A Antonínem, Grébovkou a překrásným výhledem k tomu. ♡



6 komentářů:

  1. Krásně napsaný! Sice 20cítka, ale zkušeností a nápadů bohatá! I pro nás byl rok 2016 rokem velmi krásným, tak jen doufáme, že se ve stejným duchu ponese i 2017. A to samý přejem i Tobě!

    OdpovědětSmazat
  2. Skvělý článek!! Sleduji tě už dlouho a je neskutečné, jak se posouváš kupředu, jen tak dál!! :) Taky jsem se nedostal na svou vysněnou školu, zvolil jsem absolutně demotivující variantu, kterou jsem nakonec přehodnotil a udělal si taky menší gap year, což je podle mě přesně jak píšeš, skvělá příležitost na cestování apod., je škoda, že to v Česku není tak běžné jako třeba v UK. Přeji tobě a kralikovi krásný a úspěšný rok 2017n :)

    OdpovědětSmazat
  3. Kralicku dekuji za vsechno, co s nami sdilis! Preji ti jen ten nejkrasnejsi rok 2017, at se ti plni dalsi sny a domov kvetinkami! ❤❤❤❤

    OdpovědětSmazat
  4. Skvělý článek. I já Ti přeji vše nejlepší v roce 2017 a ať se dostaneš na školu,která Tě bude bavit a motivovat. Přeji králíkovi hodně štěstí! JanaK.

    OdpovědětSmazat
  5. Máš úžasný blog!! :D jen tak dál.
    Můžu se zeptat, kde na všechno bereš peníze? A kam potom všechny věci dáváš? :)
    Ať se daří!! :D

    OdpovědětSmazat
  6. Máš recht, tvůj blog se za rok tolik posunul! Sleduji tě téměř od začátku a čtu čím dál tím víc radši. Třeba si vzpomínám, jak jsi nadšeně kdysi běžela pro nový MAC (prý testovaný na zvířatech...), teď preferuješ přírodní kosmetiku. Nenapsala bys o ní třeba článek? Jsem jen o rok starší, tak by mě zajímalo, co používáš (krémy na oční vrásky prostě asi ještě nejsou pro mě).
    Díky a přeji dobrodružný a úspěšný rok 2017,
    Karo
    http://inkpotstories.com/

    OdpovědětSmazat

 

Instagram

Pinterest

HLEDEJ




EMAIL

Milý vzkaz, stížnost či otázku piš na
nicole@stylishwhiterabbit.com