WEEKEND IN BUDAPEST.

Setkání to bylo krátké, ale takové, jaké si budete pamatovat na věky věků. Bylo to setkání první, lehce nesmělé, asi takové, jaká první setkání bývají. Takové, u kterého na první pohled víte, že zdaleka není poslední. A tak jsme se setkali s Budapeští.
Do Budapešti jsme se vydali s O2 lovit okamžiky. A jako správný lovec okamžiků jsem odjížděla náležitě vybavena a zejména připravena, chtě objevovat kavárny a soutěžit s Lukášem, kdo z nás sní více kopců zmrzliny. Nebýt Apetit Pikniku a vejce jménem Benedikt, se kterými jsem se setkala před odjezdem. Pamatujete na letošní Apetit Piknik? A na kauzu, která obletěla kdejaká média i v Horní Dolní, na onu kauzu s Vejcem Benedikt? Áno, tak já jsem s ním měla tu čest a odnesla si z Pikniku otravu jídlem. Se kterou jsem strávila dva dny v Budapešti. Nemilé, protože králík chtěl ochutnávat místní speciality v kavárnách a bistrech, popíjet kávu a objevovat nová místa. Nicméně, když si odmyslím piškoty a suchary, s Budapeští jsem se setkala mileráda. A poskládali jsme s Lukášem hezkou řádku fotek, o které se musíme podělit. Věřte, že jednou budou mít své pokračování. (No neříkám to s pokračováním vždycky, u každého výletu?) (Třeba příště seskládáme i tipy na to, kde se dobře najíst.)

Co vidět a nevidět?)

Břeh Dunaje. Szabadság híd (Liberty Bridge), Erzsébet híd (Elisabeth Bridge), Széchenyi Lánchíd (Chain Bridge) a Margit Híd (Margaret Bridge). Čtyři mosty nejblíže centru, každý z nich architektonicky odlišný od těch dalších a každý z nich nádherný. Tady jsme trávili nejvíce času. Vlastně jsme se nepouštěli do žádného většího zkoumání centra dál od břehu, posedávali, koukali na zvlněnou hladinu, nakláněli se z mostů, chodili sem a tam, obdivovali a podivovali se nad ohromnými loďmi. Krása tu střídá nádheru.















Szabadság Híd (Liberty Bridge). Naše první zastávka a zamilování se do Budapešti až po uši. Most je uzavřený pro dopravu, místní se tu prohánějí na kolech, nebo tráví odpoledne. Nemusím snad říkat, že Dunaj je odtud vážně nádhera.





Tramvaj číslo dvě. Jede podél řeky a může posloužit jako levný prostředek k tomu, abyste bez většího chození viděli jak všechny z nejznámějších mostů spojujících části Buda a Pešť, tak třeba budovu Parlamentu. Vřele doporučuji! Em-há-dé v Budapešti je sice trochu punková záležitost - řekněme, že po zkušenosti s metrem už nikdy, nikdy nebudu ve frontě na dobití karty nadávat na dopravní podnik - ale jestli něco stojí za to, pak je to právě dvojka.



Margit Híd (Margaret Bridge) & Margit-sziget (Margaret Island). Moc jsem si přála projet Budapešť na kole a právě s tím úmyslem jsme se na ostrov vydali. Možností, jak si kolo vypůjčit, je tu spousta, po celém městě funguje bikesharing. Bohužel se nám nakonec nepodařilo si kolo vypůjčit, objevili jsme ale krásný ostrov, který místním slouží jak místo k odpočinku, tak k sportování. Cestu si sem najdete přes Margaret Bridge.



Parlament. Vystoupili jsme tu z tramvaje číslo dvě a dali se příjemnou cestou kolem budovy parlamentu, krásné a zdobené, honosné tak, jak by tomu u budovy parlamentu zkrátka mělo být. Zajímavé je, že je okolo ticho a klid, a tak jsme se na chvíli zastavili u záhonů květů, drobných dřevin a bylin, přivoněli si levandule a odpočívali.


Vásárcsarnok (Great Market Hall). Městská tržnice je architektonicky přímo skvostná, stánky prodávajících mě ale zklamaly. Měla jsem příliš utkvělou představu o tom, že tržnice v Budapešti jsou naprosto to samé, co ve Valencii nebo Barceloně. Spousta čerstvého ovoce, tropické plodiny a voňavé koření, středomořské ryby.. Tak to ve Vásárcsarnok nečekejte. Přezrálé roztékající se ovoce a nevábně vypadající maso, kýčovité suvenýry, vyšívané dečky a ozdobné kýče. Pro mne zklamání.



Nákupy na Váci Utca. - Zřejmě jsem stála tváří v tvář největšímu H&M, jaké jsem kdy mohla spatřit. Kupodivu jsem neodjela s ničím na sebe nýbrž s vázou, která nám teď doma stojí na stole plná květin. 

Část Buda. Budapešť je řekou rozdělena na dvě hlavní části. My jsme se dívali na krásy Pešti, Buda je oproti ní historická a zřejmě tam najdete naprostou většinu památek, o kterých vyprávějí průvodce. Od Hradního paláce a Matyášova kostela až po rozlehlé zelené parky a krásná zákoutí. Dostanete se tam po svých, nebo lanovkou.


Ulice a uličky Pešti. Proplétali jsme se jimi, když už bylo chození podél Dunaje moc. Skrývají všemožné podniky, restaurace a bary, ve kterých místní tráví odpoledne. 


Széchenyi Lánchíd (Chain Bridge). Místo, kde jsme se s Budapeští rozloučili. Druhého dne naší návštěvy, večer před setměním, jsme seděli na lavičce a koukali na západ slunce. Zážitek. Protože když se řekne Budapešť, já si vzpomenu právě na tohle.








4 komentářů:

  1. Krásné fotky a skvělé tipy! Budapešť mám na svém must visit listu! Tak snad co nejdřív))

    christinalichi.com

    OdpovědětSmazat
  2. Budapešť.. město, který musím navštívit. Nejlépe co nejdřív!
    Fotky jsou nádherné, je z nich cítit atmosféra města a to mě nalákalo ještě víc :)

    OdpovědětSmazat
  3. Budapešť je můj sen až se vrátím do Čech, tak si určitě splním!

    OdpovědětSmazat

 

Instagram

Pinterest

HLEDEJ




EMAIL

Milý vzkaz, stížnost či otázku piš na
nicole@stylishwhiterabbit.com