KRÁLÍK PROKRASTINÁTOR

Celé mé středoškolské studie se dají popsat tím jediným slovem. P r o k r a s t i n a c e.  Jestli jsem se na gymplu něco naučila, tak to bylo perfektně naplánované odkládání. Mnohdy mě až pětkrát podtržený den deadlinu v mém diáři donutí něco udělat. Nestěžuju si, protože díky kámošovi eustresu, který vystřídá slečnu prokrastinaci, se tak dokopu k mnohem lepším výsledkům. V Den D přicházím do školy se slunečními brýlemi a silnou vrstvou krému, abych zakryla kruhy pod očima. Nicméně, s vítězným úsměvem, protože já to zas zvládla, jo!
Samotná prokrastinace je vlastně dobrá věc. Zatímco odkládám školní povinnosti, stihnu si přerovnat oblečení ve skříni, uklidit pracovní stůl, připravit jídlo, vyfotit jídlo, dát si Pozdrav slunci, nalakovat si nehty, nafotit článek, napsat článek, kreslit, .......... okay. To by stačilo. Zvládnu toho spoustu. Ať žije prokrastinace!
Jenomže poslední dobou se mi děje zajímavá věc. Nejen že každičkou školní povinnost odkládám, já už dokonce odkládám i své odkládání. Prokrastinuji od prokrastinace. A protože to zní zmateně, ráda bych to vysvětlila. Poslední měsíc mě už prokrastinování pěkně štve, a tak už odkládám i to. Uvědomila jsem si, že zabírá víc času než bych chtěla. Ale z té spousty času vznikla ještě větší spousta času, obvykle to všechno začíná slovy "Tak jo, zkouknu instagram, blogy, pak se na to vrhnu," a končí to o několik desítek minut, postovaných fotek a přečtených článků později, kdy nevím, kam se ten čas poděl. Z prokrastinování vždycky alespoň něco vzešlo. Ale teď? Možná tak dokonalý přehled o tom, jaké šaty si vzala Chiara Ferragni na poslední akci, nebo co dělá Jimmyho pes.

PS: Vím jak to všechno vyřešit. POTŘEBUJU PRÁZDNINY.

rolák, kalhoty - H&M

kabát - Pietro Filipi

brýle - Topshop

batoh - Playbag

boty - Adidas