Ustlaná postel. Ranní pohádky od šesti. Dlouhá rána. Vůně skořice. Teplé kakao, dvě lžíce granka. Krupicová kaše. Taky s grankem. Chození po o. Prázdniny u babičky. Bunkry. Buď doma do šesti. Klíče na krku. Spát hned po večerníčku. Před spaním přečíst knížku. Máma je nejlepší. A táta taky. Ježíšek existuje. Odpoledne v dětském oddělení knihovny. Méďa Pusík. Návštěvy hračkářství. Mobil s tlačítky a anténkou. Hraní hada. Volkmen. Mário. Nesnášela jsem Mario. Pogy, hopíky, samolepky. Tisíce samolepek. Bejblejdy a tamagoči. VéHáeSky. Harryho Pottera ne, na toho jsi ještě malá, ten je pro velký. Bárbíny od Mattela. Pokémoni. Maxipes Fík a Krteček, ten s kalhotkami. Tři oříšky pro popelku. Srnky nebyly srnky, ale "šunky".
Návraty do dětství. Jaké jsou ty vaše? Já je mám ze všeho nejvíce spojené s jedním a tím jediným. Nikdy jsem nebyla vlastenec, což se prokázalo hned po narození. Po narození, kdy jsem ho dostala a už nedala z ruky. Zatímco jiný děti tahaly Krtečky a Myšky, já tahala Mickey Mouse. Protože mi Mickey Mouse nešel zrovna do pusy, říkala jsem mu Akýsek. Bůh ví proč zrovna takhle. Sedávala jsem před pračkou, když se už-prostě-musel-vyprat a držela mu palce, ať to v tý pračce zvládne. Když jsem chodila na nočník, neměla jsem jenom jeden pro sebe, ale ještě jeden pro Mickeyho, který na něm dřepěl vedle mě. A Minnie to všechno pozorovala z růžovýho kočárku. Když byla bouřka, krčili jsme se pod peřinou společně. Jeli jsme za babičkou na Moravu, jel i on. Byl to kamarád do deště, parťák pro všechny mý malý velký dobrodružství.
Tak, teď už asi víte, proč je kolekce Disney & Vans taková srdcovka - nejen pro mne, ale i pro spoustu ostatních. Rozhodně pro ty, co mi stačili vykoupit ty skvělé šedé slip-ons, které jsem si tak moc přála.
0 komentářů:
Okomentovat