2. To mi připomíná, že za pár dní jedeme do Kodaně. Těším se, až poznám nové město, ve kterém jsem ještě nikdy nebyla. Rok co rok jezdím do Španělska a Francie, které mám sice nadevše ráda, ale chce to změnu. Letenky zabookovány, ubytování zamluvené a já už spřádám plány, kam jen si zajdeme na kafe a co všechno chceme vidět. Nějaké tipy?
3. Společně s Piaristy pracujeme na něčem moc pěkném! Na něčem, kde se budeme moct společně potkat, popovídat si a hlavně - něco vás tam naučím! Ponechám prostor vaší mysli a brzy vám dám vědět, o co že půjde...
4. Posledních pár článků ve kterých mám možnost ukázat na fotkách svou maličkost nafotila moje milá Anežka. Je to ta Anežka, se kterou se znám už od základky - z dob kdy jsem se já pokoušela hrát na housle a kytaru a Anežka zdatně pískala na flétnu a později na saxofon - a ta Anežka, která miluje knížky a píše o nich na svém blogu. Já jsem šťastná, že mám s kým fotit. A vypadá to, že to Anežku baví zrovna tak jako mne.
5. Pár týdnů nazpět jsem začala běhat. Nikdy jsem nebyla příliš aktivní a při slově sport se mi ježily chloupky na kůži. (Brrr!) Od jakýchkoliv pokusů o běhání mě odradily školní tělocviky a nemožné srovnávání se a škatulkování dle celoškolských tabulek. Proto jsem si zamilovala jógu, při které jsem to jen a jen já, mohu pozorovat posun sama na sobě a nemusím se srovnávat s nikým jiným. Proto jsem si zamilovala longboard, protože jsem to jen já a příroda, vítr ve vlasech a nic víc. S během je to zrovna tak. Můj malý rituál, který teď sice ještě bolí (a jak!), ale den co den jsem na tom lépe a ohromně mě baví sledovat to, jaký progres moje tělo běh od běhu dovede. Poznávám tak úplně novou část svého já. A ten pocit poznávat sebe sama a stavět si nové cíle je k nezaplacení. Dnešním dnem mám za sebou svých prvních ranních pět kilometrů!
I'm wearing
0 komentářů:
Okomentovat