stylishwhiterabbit: SIXTH DAY OF FUERTEVENTURA.

Šestý den je dnem úplně posledním, který jsme na Fuerte strávili. Je vám snad jasné, že jsem s těžkým srdcem druhého rána nasedala do letadla, s hlavou plnou plánů, kam že se to vydáme příště. A že je neobjevených míst stále víc než dost, můžu vám povědět, že už v květnu vás čeká další záplava fotek z místa, které byste ode mne možná ani nečekali...

Ale pšt! Dneškem stále ještě jsme na Fuerteventuře! A já se tímto (před)posledním článkem s ní chci rozloučit, hezky jak se patří. ♡

Vydali jsme se na sopku. Fuerteventura i ostatní Kanárské ostrovy vznikly sopečnou činností. Fuerteventura je plná sopečných hor a nehostinné půdy. My jsme hledali takovou, která má kalderu. Do poslední chvíle to vypadalo, že těžkým terénem stoupáme pro nic za nic (v nejhorších scénářích jsem si kreslila, že jsme si spletli horu), ale otevřel se nám pohled na ohromný kráter. Musím povědět, že to byl ohromný zážitek.

Jestliže jsem vám dříve psala, že národní park a řeka v něm vedle Presa de las Peñitas jsou nejkrásnějším místem, krmení veverek bylo nejkrásnějším zážitkem. Silně pochybuji, že je to vůbec dovolené. Ale veverky kolem vás skákají a koukají na vás takovým způsobem, že se o svou svačinu musíte podělit. Věřím, že jablko a kousky máslových sušenech pro ně byly obzvláště chutné! ♡

Takové malé P.S., představte si, že sedíte a lezou po vás veverky, ťapkají a vás to neskutečně lochtá, že se musíte smát, až vás bolí celé tělo. Lék na dobrou náladu? Krmte veverky!

Poslední zastávkou, cestou ze sopky, byly pláže poblíž Corraleja. Vážení, já jsem nikdy neviděla tak průzračné moře. A nikdy jsem neviděla tak bílý písek. To dohromady tvořilo dojem, že jsme někde v Karibiku! A tak jsme tam strávili zbytek dne, abychom si z té Fuerte odvezli co možná nejvíce tepla a slunce a soli ve vlasech...